Dobřejovice vs Babice 3:0 (2:0)

Pod debaklu S Kostelcem n Černými lesy jsme si chtěli zpravit chuť v zápase s Dobřejovicemi. Reparát na jejích hřišti nám však výsledkově opět nevyšel. Zlepšili jsme hru v obranné fázi, dopředu jsme ale nic moc kloudného nevymysleli. V 1. poločase jsme navíc dostali 2 hloupé góly. Soupeř kopal roh, který propadl ve vápně, kde se k němu bohužel žádný z našich hráčů neměl. Sam s Adamem si dávali přednost a k míči se dostal hráč Dobřejovic, který ho zády k bráně ani netrefil pořádně a od jeho paty se obloučkem přenesl do naší sítě. Sice jsme pak dostali ještě jeden gól, ale v obraně jsme byli pevní a relativně nám šla rozehra na střed hřiště. Odtud jsme se ale již k bráně Dobřejovic prakticky nedostali, nebo jen velmi kostrbatě do lajn, odkud nepřicházely potřebné centry před branku. Ve druhém poločase jsme zlepšili i hru dopředu a pramenily z toho 2 velké šance Eliho. Jednou ho vychytal brankář a podruhé náš snajpr trefil tyč. Přestože jsme dostali v závěru 3. gól, kluci zasloužili pochvalu aspoň za zlepšený výkon oproti zápasu s Kostelcem.  

‍

Babice vs Louňovice 1:7 ( 1:5)

Domácí zápas byl posunut už z tak brzké ranní 9 hodiny na vražednou 8 hodinu. Sraz týmu byl v 7:15 a tím pádem byla na začátku lehce ospalá nálada : ) Počasí nám ale přálo a žádné ranní mrazíky se nekonaly. Speciální motivaci měl Dominik, který hrál proti svému mateřskému týmu, ze kterého u nás v podzimní části hostuje. Hra byla zpočátku vyrovnaná a menší šance byly na obou stranách. Do naší branky se premiérově za MŽ postavil Dan, který nahradil Sama. Sam si vyzkoušel hru v poli a nutno podotknout, že mu to šlo stejně jako v bráně, tedy velice dobře. Byl naším nejbojovnějším hráčem a na hřišti byl k roztrhání. V tomto zápasu nám ale hrubě nevyšly standardní situace. Po rozích soupeře jsme během 1. poločasu 4x inkasovali, na čemž se podepsala nerozhodná obrana včetně našeho novice v bráně. Jediný náš četný úspěch zaznamenal pravidelný střelec Eliáš. Skóre 1:5 o poločase nevypovídalo o obrazu hry na hřišti. Byli jsme rovnocenným soupeřem v obraně a ve středu pole. Ovšem skoro jako v každém zápase bez podpory do útoku. Naší velkou slabinou je mezihra s přechodem na polovinu soupeře. Často pouze nakopáváme míče odzadu s tím, že se to uprostřed hřiště pomele a naši vzrůstově menší hráči nemají ve vzdušných soubojích příliš šancí. Bojíme se až na výjimky hrát s míčem a zbavujeme se ho předčasně nebo nepřesnou přihrávkou. Bohužel soupeř v druhé půli skóroval ještě 2x a schytali jsme doma další nehezký výsledek 1:7. Záblesky lepších časů v naší hře však vidět byly a věřím, že se do jara sehrajeme a 2. polovina sezóny pro nás bude vypadat lépe. Důležitým faktorem úspěchu je ale vůle pracovat pro tým a snaha se na hřišti doslova „rozkrájet“ pro ostatní. To zatím v naší hře nevidím a je to i přístupem na tréninku. Někteří hráči chodí na tréninky jako na kroužek po škole nebo jako když si jdou s kamarády zakopat na ulici před barák. Samé legrácky a rozptylování bez 100% nasazení do tréninku. Budeme toto v trenérském týmu řešit a kdo nebude brát tréninky a zápasy vážně a se zápalem, půjde se posadit na lavici. Rosteme kvalitní prací v tréninku a musíme jít vůlí naproti úspěchu. Jedině tak budou kluci schopní se zlepšovat a někam se posunout.

‍

Čestlice vs Babice 8:3 (4:0)

Sestava: Šimek - Janík, Turcanu - Lidický, Jeništa, Velička, Dvořák - Losos, Lepič

Na Střídání: Ledvina, Sladký, Makl, Kumstát

Další zápas v průběhu pracovního týdne ukázal, že tyto termíny nejsou naším šálkem čaje ani kávy. Někteří hráči např. jako Vinnie kvůli školním povinnostem nemohli dorazit vůbec a jiní, jako Dominik tiptop stíhali z odpoledního vyučování. Což pak bylo znát i na hře. Jako minule v Mirošovicích to vypadalo tak, že kluci jsou duchem ještě asi ve škole… Na hřišti jsme byly oproti soupeři pomalejší a naše ospalé tempo tak vedlo k poločasovému vedení domácích 4:0. Nedařilo se nám prakticky nic. Dominik, který měl hráz střed zálohy a rozjíždět útočné akce, se stáhl až na pozici stopera a na prostředku hřiště vznikala velká mezera mezi obranou a útokem. Na lajně byl aktivní Tonda, ale neměl přesnou přihrávku dopředu. Eli s Márou se snažili, ale naráželi na kvalitní obranu Čestlic a v koncovce jsme byli zcela bezzubí. Začátek druhého poločasu však přinesl nečekanou změnu obrazu hry. Na soupeře jsme doslova vlétli jak utržený vagon a ten se nestačil divit. Během 10 minut jsme snížili na rozdíl jediné branky, kdy se o všechny 3 trefy postaral Eliáš. Přihrávali mu Dominik, Adam a z výkopu Sam. Tím však naše aktivita uvadla a pak jsem už jen po zbytek zápasu naháněli Čestlické šikuly. Konečné skóre tak vyznělo značně nepříznivě pro náš tým a odvezli jsme si prohru 8:3. Především ve 2. poločase nám chyběl pohyb a lepší fyzička. Bez toho se zkrátka fotbal hrát nedá a bez toho nejde nahradit ani to, že je někdy soupeř lepší. Takže na podzim potrénujeme mimo jiné pořádně fyzičku a bude lépe : )

Góly: 3x Losos Eliáš

Asistence: Dominik, Adam, Sam

Autor: Ondřej Losos

Babice vs Mnichovice 3:1 (2:0)

Góly: Hes, Polívka, Falber

‍

Sestava: Vorel J. - Bajcura, Čížkovský, Varga - Falber, Kopec, Losos, Hes - Poláček L, Polívka

‍

Na Střídání: Kastl, Lidický, Pětník, Hejda, Berkes, Poláček O.

Domácí zápas s posledním týmem tabulky vlil mezi hráče i fanoušky již před zápasem optimismus, že bychom si mohli před vlastním publikem dokráčet pro 3 body. K tomuto cíli od začátku také vše směřovalo, snad až jen na nucenou absenci našeho trenéra Michala Vorla, kterého jako obvykle v těchto chvílích zastupoval Krkoun. Kabina byla nabitá a sešlo se nás 17. Hned od úvodu zápasu jsme na soupeře vlétli a ve 3. minutě po závaru procedil míč za brankáře Mnichovic Hesíno. I nadále jsme drželi míč především na našich kopačkách a v polovině 1. půle se ještě prosadil náš spolehlivý střelec Polda. Pohodlné vedení 2:0 po prvním poločase jsme ještě umocnili rychlým gólem po změně stran, kdy se po druhé v sezóně prosadil z blízka Falbi. Na tento náš gól bohužel reagoval soupeř rychlou odpovědí a smolařem byl Korny, který nešťastně tečoval střelu ve vápně. Honza se opět marně natahoval za pomalým míčem kutálejícím se za jeho záda : ) Následujících 15 minut na náš tým trochu padla deka a byla to ke smůle zrovna jediná pasáž v zápase, kterou stihl vidět hlavní trenér Michal, který si na chvilku odskočil z natáčení nekonečného seriálu Ulice. A k tomu se ještě v tomto čase zranil Losy, který s bolestí v třísel musel ze zápasu odstoupit. Do hry zasáhly všichni hráči z lavičky a k vyzdvižení stojí i spolehlivý výkon Lubana na středu hřiště, který se málem stal i střelcem, ale jeho pumelice šla kousek vedle. Za zmínku pak stojí ještě 62. minuta, kdy byl v přerušené hře ostře zezadu knockoutován David kopec direktem do zad a soupeř šel do deseti. Výhru jsme si pak již jen v klidu pohlídali. Krkoun nosí na trenérské stolici štěstíčko a připsali jsme si tak kýžené 3 body.

Autor: Ondřej Losos

‍

Babice vs Říčany B  2:3 (1:1)

Sestava: Vorel J. - Šácha, Vašek, Varga - Falber, Losos, Hes, Hejda - Poláček L. - Čížkovský, Polívka

Na Střídání: Kastl, Kopec, Dudík, Berkes, Lidický, Hladík

https://www.fotbal.cz/souteze/zapasy/zapas/fd85ba22-76f6-431a-986a-79a4772c11af

‍

První domácí zápas nové sezóny jsme odehráli proti 2. týmu loňské sezony a s Říčany se vždy jedná o aktivní utkání se spoustou branek a šancí. Nejinak tomu bylo poslední prázdninový víkend na kvalitně připraveném hřišti. Pěkné počasí a letní pauza přilákaly do ochozů plný dům a atmosféra byla od začátku výborná. Na hřišti se začalo svižně od prvních minut a byli jsme to my, kdo si vypracoval stoprocentní brankové příležitosti. Bohužel Miloš ani Dan na mladičkého brankáře Říčan v samostatných unicích nevyzráli, stejně tak se svojí střelou z vápna tváři v tvář neuspěl Renda. Hned v 10. minutě zápasu musel bohužel odstoupit Faby po velmi ostrém skluzu na kotník od MMA fightera Petra Berana, který za svoje sáně viděl pouze žlutou kartu. Být to ve druhé polovině zápasu, mohl asi klidně vidět rudou. Ale zpět k naší aktivitě. Ve 20. minutě jsme se již dočkali zaslouženého gólu. Po rohovém kopu Miloše propadl míč v pokutovém území do skrumáže a Lukáš Poláček nedal prudkou ranou z malého vápna nikomu šanci míč zastavit. Soupeř zkoušel střelbu především ze střední vzdálenosti a k brance jsem ho moc nepouštěli. Výjimkou byla bohužel 36 minuta, kdy centr do našeho vápna neodkopl Milan Šácha, který si na míč naopak šlápl a dal tak vteřinu na střelu z otočky nejstaršímu hráči na hřišti (53 let) Aleši Havelkovi. Ten míč netrefil vůbec ideálně a k překvapení všech pomalý přízemní šourák přeskočil Vorymu rukavici a dokutálel se přesně k tyči (memento z poslední minuty zápasu v Ondřejově???). Na hřišti v té době již začíná úřadovat útočník hostí č. 14 Jan Olinger, který je neodstavitelný od balonu a přesnými pasy celý zápas zásobuje spoluhráče. Poločas končí 1:1. Měli jsme více brankových příležitostí, hra v poli byla relativně vyrovnaná. Ve 2. poločase se však začíná projevovat mládí a talent Říčanské středové řady. Točí nás v rychlém sledu pohledných kombinací jak na Mukařovské pouti a Babice se už k míči dostanou podstatně méně. Ve 48. minutě tak přichází trest v podobě otáčení výsledku na stranu Říčan. Dlouhý balon od lajny na roh vápna, kde si Říčanský šikula poradí slalomovým způsobem se 2 hráči naší obrany, přihrávka před bránu a samostatný volný další hráč uklízí do prázdné brány. Řada je na našich hráčích a není to nikdo jiný než Babický fantom obran soupeře Polda. Po průnikové přihrávce ze zálohy dobíhá míč na vápně těsně před brankářem. Toho si obhazuje a skóruje do prázdné. Tento styl zakončení si Polda může nechat patentovat a vypovídá to o jeho rychlosti. Gólovým hodům není konec, bohužel však skončí balon již jen v naší síti. Trenér Michal Vorel upozorňuje svého syna v naší brance, aby si dal pozor na to, kde ve vápně stojí, protože se ho soupeř už v 1. poločase snažil překonat z větší vzdálenosti. A to se právě ve 2. poločase podařilo. Střelou snad ze 35 metrů překonává Říčanský střelec Voryho krásnou ranou pod břevno, protože se náš brankář nestihl včas vrátit z puntíku penalty nebo odkud… Michal Vorel je rozzuřen do běla a nakopává plastovou lahev na střídačce, kde nikdo raději ani nedutá : ) Negativní emoce z obdržené branky se pak přesunou i na hřiště. Losy po zcela běžném faulu inkasuje nepochopitelně žlutou kartu. Když se pak snaží dát rozhodčímu slovně návod na to, jak faul na žlutou vypadá, dostává druhou žlutou a zápas pro něj končí. To ještě víc rozpálí již tak značně natlakovaný papiňák Michala Vorla a ten po spršce nespisovných slov odchází mezi diváky. Na hřišti je chvíli mrtvo, ale posledních 10 minut je překvapivě v naší režii. Říčany již pouze brání hubený náskok a náš tým i v 10 lidech zavelí k mohutné zteči soupeřovi brány. Závar střídá závar a vyrovnání visí ve vzduchu. Povedenou Kopcovu střelu do šibenice z hranice vápna vyhlavičkuje obránce Říčan jen kousek před brankovou čarou. Na roh v poslední minutě přibíhá i smolař zápasu Vory a dokonce se dostane k zakončení. Střela levou nohou ale míjí branku. V poslední vteřině zápasu ještě Vory chybným vyběhnutím zajede Říčanského útočníka jak utrženej vagón, ale rozhodčí si zápas již nechce déle komplikovat a píská rovnou konec.

Pohledné utkání tak prohráváme v poměru 2:3. Ale bylo na co koukat a máme do dalších zápasů na co navázat. Na náš tým musíme být i tak hrdí. Fanoušci i trenéři obou mužstev ocenili zápas jako nadstandardní představení. Slova trenéra na závěr v šatně: „Kluci díky moc. Nejsme kapela, aby jsme pořád vyhrávali“.

‍